Neházejte to jen na mladé – když školné, tak všichni
O zavedení školného a mezigenerační solidaritě s Liborem Malým, kandidátem ČSSD do Zastupitelstva města Pardubice
Libor Malý vystudoval práva na Právnické fakultě UK. V současné době působí mimo jiné jako externí právní poradce poslance Miroslava Váni a pardubická veřejnost jej zná především jako předsedu občanského sdružení STOP SPALOVNĚ v Rybitví.
Nyní přichází s dalším zajímavým návrhem a oslovuje nejen premiéra, ale i širokou veřejnost.
„Pardubice se stávají pomalu ale jistě symbolem občanské společnosti, symbolem toho, že lidé dokážou vzít věci do svých rukou. Byl bych rád, kdybychom jako Pardubáci opět stáli v čele a kdybychom dokázali mladým lidem opravdu pomoci“ říká Libor Malý.
Mezi prioritami vlády Petra Nečase najdeme i zavedení školného na českých VŠ. Lze předpokládat, že s tímto návrhem budete jako dlouholetý člen ČSSD těžko souhlasit…
V tom máte úplnou pravdu. Jsem sociální demokrat a myslím si, že financování vysokých škol by se dalo vyřešit i jiným způsobem. Na druhou stranu je v demokratické zemi nutné respektovat výsledky voleb a rozhodování vítěze. Podstata návrhu současné vlády ale spočívá ve skokovém zavedení školného, bez jakéhokoliv transformačního polštáře. Uvedený krok je velmi obsáhle a mnohoslovně vysvětlován, a to i s poukazováním na to, že každý by si měl spolufinancovat investici do svého vzdělání.
A vy se nedomníváte, že je to opravdu věc každého jednotlivce, a tudíž i jeho soukromá investice do vlastní budoucnosti?
Ne tak docela. Co mi tu chybí především, je sebemenší zmínka o mezigenerační solidaritě nebo snaha o zmírnění dopadů např. rozložením zavádění školného do delšího časového úseku. Chybí mi apel na odpovědnost a spoluúčast těch, kteří již vystudovali – a to se týká i mě a třeba i samotného pana premiéra. Vláda přeci nemůže očekávat pochopení pro svůj návrh, když chce veškeré dopady přesunout pouze na mládež, na budoucí studenty. Naše země se nyní nenachází v lehké situaci. A to je ta právě správná doba, aby zazněly výzvy nejen k dodržování zákonů, ale i k dobrovolnému morálnímu plnění ve prospěch společnosti. Je ta správná doba k tomu, aby ti, kdo mohou, mladým lidem pomohli. Dodnes všichni studenti vysokých škol studovali zadarmo. Svá studia většina dobře zúročila a životní standard většiny absolventů je vyšší než průměrný. Investice do vzdělání se vyplatila, spoluúčast však byla nulová. Kdybych si mohl dovolit zjednodušení – mnoho lidí si myslí, že návrhy současné vlády se dají shrnout do teze „My jsme si studovali zadarmo, vy mladí si to zaplaťte“ a takové řešení není prostě správné.
Co byste navrhoval? Máte nějaké konkrétní řešení?
Sociální demokracie svá řešení nabízí a od vize vlády pana Nečase se výrazně liší. Ale já bych se vrátil k té myšlence solidarity, k myšlence příkladu, který by mohl táhnout. A říkám si: „Pojďme, pane premiére, společně příkladem – pojďme vrátit státu alespoň část nákladů na naše studia. A pojďme k tomu vyzvat i ostatní ekonomicky aktivní absolventy – poslance, senátory, lékaře, advokáty, soudce, bankéře, vedoucí manažery…!“ Věřím totiž v přirozenou odpovědnost a slušnost mezi lidmi. Protože žádný zákon nemůže (nebo by alespoň neměl) působit zpětně, nezbývá nám nic jiného, než apelovat na tuto lidskou slušnost a sociální cítění – ale výsledek může být stejně dobrý jako v případě zákonné úpravy.
Můžete být ještě konkrétnější?
Řekněme si, o jakých penězích hovoříme. Mohli bychom uvažovat o přiměřené spoluúčasti v dobách minulých ve výši 30.000,- Kč za ukončené vysokoškolské studium – tedy podstatně méně, než je v návrhu Vaší vlády. Ekonomicky aktivních obyvatel je asi tak 4,9 milionu a podíl vysokoškoláků je okolo 11 % - to tedy máme 540.000 absolventů. A předpokládejme, že 2/3 z nich dokázaly své vzdělání nejen přetvořit ve vysoké výdělky, ale zároveň že jsou to slušní lidé cítící sounáležitost k mladým studentům. To tedy máme 360.000 lidí ochotných vrátit státu část nákladů na studium. Vyzývám všechny vystudované vysokoškoláky, kteří vydělávají více než dvojnásobek průměrné mzdy, aby pomohli mladé generaci a aby dobrovolně uhradili část nákladů na svá studia ve výši 30.000,-Kč.
Jakou formu by se tak mělo dít? Byla by to záležitost každé univerzity a jejích absolventů zvlášť? Nebo by bylo vhodnější založit takovou „nadaci“ pro celou zemi?
Navrhuji, aby vláda zřídila zvláštní transparentní účet, na kterém se budou tyto platby soustřeďovat – každý se tak bude moci přesvědčit, že ti, kterým studia zaplatil stát a kteří se nyní i díky tomu mají lépe, jsou ochotni se podílet na zátěži, kterou dnešní vláda na mladou generaci nakládá. Prostředky na tomto účtu by byly použity na rozložení náběhu placeného studia na delší dobu, tak aby nebyly důsledky vládního rozhodnutí pro studenty z nízkopříjmových rodin tak náhlé a závažné. Přitom by plně postačilo, kdyby absolventi nahradili náklady i ve splátkách, např. během tří let. Na takto zřízeném účtu se může brzy nacházet částka 11 miliard korun!!!
Ale buďme upřímní – ne všichni absolventi českých vysokých škol dosahují vyšších než nadprůměrných příjmů. A také nelze počítat s tím, že každý Vámi deklarovanou solidaritu opravdu cítí…
To je mi zcela jasné. Takové lidi k platbě nikdo nenutí a v seznamu platících na transparentním účtu se prostě neobjeví. Myslím, že jim to nikdo moc vyčítat nebude, neboť jistě bude valná většina těch, kteří rádi pomohou a uvedenou část nákladů na své studium státu vrátí – vždyť to bude i pro jejich děti a mimo jiné nelze zapomínat, že i dnešní studenti nás budou v důchodu živit.
Jaké by měly být nejbližší kroky? Co lze pro Váš návrh reálně udělat?
Považoval bych za čest, kdybych po zřízení uvedeného účtu mohl jít příkladem, a to spolu se současným premiérem. Vždyť to není zase tak těžké. Prostě o tom přestaneme jen mluvit a začneme se skutečným vytvářením napravených mezigeneračních vztahů a solidarity. Když už jsme my mohli studovat zadarmo, neházejme to teď jen na mladé a pojďme jim pomoci.
